Rozdíl mezi hradem a tvrzí

Jaký je rozdíl mezi hradem a tvrzí? Odpovědět na tuto otázku se zdá být na první pohled zcela snadné. Každý si lehce představí velkolepý královský hrad s hrdým názvem, obehnaný vysokou kamennou hradbou s vysokou věží a výstavným palácem. Na druhé straně pak vidíme nevelkou věžovitou stavbu s rybníčkem a hospodářským dvorem, položenou na konci vsi, s jejíž zástavbou a konec konců i názvem tato tvrz splývá. Zanoříme - li se však více do podstaty věci, brzy zjistíme, že to tak jednoduché není. Bez větších potíží nalezneme hrad, který je menší než tvrz, stavbu, která je označována jako tvrz i hrad zároveň nebo pozůstatky střeověkého opevněného sídla, o němž se nedochovaly žádné zprávy a my jsme tak na pochybách, k jaké skupině ho správně přiřadit.

Rozdíl mezi hradem a tvrzíDělení na hrady a tvrze není uměle vytvořenou záležitostí určenou pro potřeby historického bádání. Oba výrazy totiž znal i český středověký člověk a byl si odlišností mezi oběma typy objektů dobře vědom. Přesnou definici ale s největší pravděpodobností neznal a hranice mezi oběma typy tak byla prostupná. Navíc se jednalo o dlouhý časový úsek, během nějž mohlo u obou výrazů snadno dojít k významovému posunu.

A jak je tedy hrad definován? Jako středověký až raně novověký objekt, který plnil funkci obrannou, rezidenční, mocensko-vojenskou, správní, hospodářskou, reprezentační a symbolickou. Slabinou této definice je skutečnost, že ji můžeme použít i pro jiné typy objektů (včetně tvrzí), u řady hradů zase nejsme schopni plnění všech výše uvedených funkcí doložit.

A jak je definována tvrz? Plnila naprosto shodné funkce, jako hrad (viz výše uvedená definice), avšak oproti hradu se jednalo o kvalitativně nižší typ sídla. Jeho hlavním znakem byla těsná návaznost na vesnický organismus a výrazná agrárně - hospodářská funkce. Ale ani toto upřesnění nám v praxi nepomůže od sebe oba typy objektů odlišit.

Zformulovat univerzálně platnou definici, která by bezpečně rozlišila všechny sporné objekty, bude jen ztěžka možné. Zaměřme však svou pozornost na jednotlivá hlediska, která nám při dělení na hrady a tvrze napovědí nejvíce:

Dobové označení

Velmi důležitým faktem je dobové označení, tedy jak byl daný objekt označen v písemných pramenech středověku a raného novověku. U řady objektů se však žádné takové označení nedochovalo nebo jsou naopak doloženy obě varianty. Jindy se objevují i další označení, které situaci ještě více komplikují (např. označení objektu jako haus atd.)

Jméno

Hrady se od tvrzí často liší i svým jménem. Zatímco jména tvrzí byla obvykle totožná s názvem vsi, mívaly hrady svá specifická jména. Často totiž obsahovaly ve svém názvu různé formy výrazů typu štejn, burk, berk, hrad, wart, haus atd.

Stavitel

Obecně platí, že stavitelem hradů byl panovník, vyšší šlechta, církevní instituce a jejich vysocí hodnostáři, tedy ti nejbohatší feudálové. Tvrze si pak za svá sídla budovali příslušníci nižší šlechty. I v tomto směru nalezneme mnoho výjimek, přičemž platí, že postupem času ruku v ruce s emancipací nižší šlechty a měšťanstva přibývalo hradů v držení této společenské třídy.

Sídelní struktura

S výše uvedeným bodem úzce souvisí i další hledisko. Sociálně-ekonomické postavení stavitele hradu či tvrze ovlivňovalo i umístění panského sídla v sídlení struktuře. Zatímco mocní feudálové vlastnili celá panství a mohli si pro své sídlo zvolit i výhodně položené místo ve volné krajině, příslušníci nižší, tedy méně majetné šlechty, kteří zpravidla drželi pouze jednu ves nebo její část, kde často hospodařili ve vlastní režii, dávali přednost pro stavbu svého sídla vesnickému intravilánu. Na rozdíl od tvrzí bývaly hrady i plánovitou součástí královských měst, jindy se města a městečka vytvořila na místě podhradí (v případě tvrzí docházelo za příznivých okolností k povýšení větší vsi na městečko).

Umístění v terénu

Pokud se středověké opevněné sídlo nalézá ve výrazné poloze (vrchol kopce, skály), bývá obvykle považováno za hrad. Pro tvrze je naopak vzhledem k návaznosti na zemědělské hospodaření typická nižší poloha u většího vodního zdroje (potok, rybník atd.). Takovéto umístění však platí i pro hrady vybudované v nížiných oblastech, k jejichž obraně byl často využit i systém vodních překážek.

Rozloha

Obecně platí, že hrad je svým rozsahem větší než tvrz. Najdeme však řadu případů, kdy tomu tak není. Vzhledem k současným technologiím založeným na digitálních mapových systémech je asi jen otázkou času, kdy se objeví studie nebo pojednání zabývající se rozlohou středověkých panských sídel.

Stavební podoba

V případě stavební podoby obecně platí, že hrad je oproti tvrzi kvalitativně i kvantitativně výše postaveným objektem. Snadno však nalezneme řadu případů, kdy je tomu naopak. Existuje totiž velké množství výstavných tvrzí tvořených řadou objektů, k nimž lze postavit prostý hrad s minimální výbavou, pocházející ze stejného období.

Obranyschopnost

Z hlediska obranyschopnosti je hrad více než tvrz. Tvrz mohla své obyvatele uchránit před nevelkými skupinami útočníků, regulérnímu vojsku již většinou odolat nedokázala. Hradům zajišťovalo větší odolnost mohutnější a sofistikovanější opevnění, případně výhodnější poloha. I zde však narazíme na případy, kdy tomu bylo naopak, problematický je i způsob, jak tuto vlastnost exaktně prokázat.

 

V souvislosti s naší otázkou nelze nezmínit termín „hrádek“ užívaný převážně v moravské kastelologii. Ten bývá charakterizován jako jednodílné (výjimečně i dvojdílné) zejména dřevohlinité sídlo ve zvýšené poloze bez přímé vazby na vesnické osídlení. Hrádky měly být obvykle vybaveny věžovitou stavbou s valem a příkopem, přičemž podobná sídla bývají v rakouském a bavorském Podunají nazývána Hausberg či Erdberg. Důvod ke stavbě tohoto typu sídla na pomezí hradu a tvrze mohl nastat v okamžiku, kdy se příslušníku nižší šlechty naskytla nedaleko od vsi taková terénní situace, kde mohl bez větších nákladů realizovat výstavbu sídla, jež by ho alespoň symbolicky přiblížilo sídlům tehdejší společenské elity.

Bohužel ani „hrádek“ nám s řešením problemtiky odlišení hradu a tvrze příliš nepomůže. Nabízí sice určitou odpověď pro malé hrady či tvrze ve výrazných polohách, na druhou stranu s sebou přináší i řadu dalších otázek, čímž situaci ještě více komplikuje. Navíc je nutno podotknout, že se jedná o uměle vytvořený termín, který nemá oporu ve středověkém názvosloví.

Jak tedy s naší otázkou naložit? Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že rozdíl mezi hradem a tvrzí je zřejmý, nelze ho však definovat s univerzální platností zejména u objektů pohybujících se na pomezí obou typů. Jestliže tak v praxi narazíme na sporný objekt na pomezí hradu a tvrze, bude záležet na podrobné stavebně-historické analýze a následném „zdravém“ uvážení, do jaké skupiny jej přiřadíme. Navíc musíme mít vždy na paměti, že ne všechna opevněná středověká sídla musí být nutně hradem či tvrzí. Řada takovýchto objektů je dnes interpretována např. jako chráněná sídla horníků či dalších specifických komunit atd. 

Pokud vás tento článek zaujal nebo posloužil jako stručný návod při hledání odpovědi na výše zmíněnou otázku, budu potěšen, ještě více však, pokud se stane podnětem k další diskuzi na toto nesmírně zajímavé téma.

 

Jiří Šedivý, červenec 2015

 

Literatura na téma: hrady, tvrze


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ