Šternberkové I.

Šternberkové - patří mezi naše nejstarší šlechtické rody. Ve svém erbu nosí tzv. mluvící znamení (německy Stern — hvězda). Jejich heslem je Nescit occasum, v češtině to znamená »nikdy nezapadá« — myslí se tím hvězda v erbu. Předkem rodu byl Diviš z Divišova, který žil počátkem 12. století. Jeho syn Zdeslav z Divišova se původně psal z Chlumce. Roku 1241 založil nad řekou Sázavou hrad Šternberk, který se stal rodovým sídlem (Český Šternberk), po kterém se pak psali »ze Šternberka«. Zdeslav zastával významné úřady u královského dvora a byl v družině Přemysla Otakara II. V roce 1253 řídil obranu Olomouce před uherským králem Bélou IV. a Kumány. Sám Zdeslav tehdy odvážně prorazil uherskou armádou, zabil kumánského náčelníka a tím donutil Kumány k útěku. Za odměnu mu bylo uděleno území na severní Moravě, kde nechal postavit hrad, taktéž Šternberk. Na přelomu 13. a 14. století se rod . . . (pokračování informací naleznete na zadní straně pohlednice) 

Pohlednice  14,8 x 10,5 cm   
Rok vydání:  2015 
Sběratelské číslo: 038

Řada ručně malovaných rodových erbů