Vyšehrad - kolem roku 1140

Rekonstrukce v době největší slávy, kolem roku 1140
Zhotoveno podle archeologických výzkumů a starých vyobrazení
Erb přemyslovskýc knížat

Vyšehrad - původně pevnost zabezpečující přístup od jihu k Pražskému hradu, byl za knížete Boleslava II. († 999) »vojenským táborem« i mincovnou a záhy sídlem knížete Jaromíra. Největší slávy dosáhl za Přemyslovce Vratislava II. (1061 - 1092), který povýšil Vyšehrad na sídelní hrad českých knížat a značně ho zvelebil, hlavně založením kapituly podřízené přímo papeži a s tím související výstavbou chrámu (románské baziliky) sv. Petra a Pavla. Hrad byl obehnán novými, už kamennými zdmi a v uzavřeném areálu stály kromě knížecího paláce a domů a chalup církevních hodnostářů a knížecích úředníků ještě čtyři další svatyně (rotunda sv. Martina z té doby stojí dodnes). Sláva Vyšehradu ještě vzrostla, když byl v roce 1085 kníže Vratislav povýšen na prvního českého krále. Sídlili a byli zde i pochováni jeho nástupci -  z těch nejvýznamnějších knížata Vladislav I. (1109 - 1125) a Soběslav I. (1125 až 1140). Náš pohled na Vyšehrad je právě z doby vlády Soběslava I., kdy byl již dostavěn ústřední chrám a z hradu se stala pevnost. 

Pohlednice  11,8 x 17 cm 
Rok vydání:  2013 
Sběratelské číslo: 150

Řada barevných rekonstrukcí hradů a zámků